BHMW a.s. o svých plánech

Mezi významné úspěchy patří zahájení provozu moderní stáčírny v rekonstruovaných historických budovách v Bílině, účast Bílinské kyselky jako nápoje světového golfového šampionátu WGC Doral Miami 2013, týmu NHL Arizona Coyotes, partnerství v soutěžích Česká Miss a podpora Teplického fotbalu a Litvínovského hokeje.

Z profesních úspěchů je dalším významným mezníkem v práci na obnově českých lázeňských tradic rovněž nákup dlouhá léta nefunkční stáčírny léčivých vod v Mariánských Lázních, získání veškerých povolení ministerstvech a úspěšné znovuzavedení mariánskolázeňských pramenů do lékáren a na volný trh. Radnice Mariánských Lázní tak bere rekonstrukci v Bílině jako vzor kvality provedené práce a se společností BHMW a.s. připravuje rozsáhlý plán rekonstrukce, revitalizace a lázeňské výstavby v okolí kolonády Ferdinandova pramene a úšovické louky. Projekt má název „Nový Ferdinand“.

V současnosti se tým společnosti BHMW a.s. zabývá dalšími aktivitami, které dalece překračují problematicku stáčení pramenů. Jedná se nejen o plány na zušlechtění a společenské využití okolí stáčíren Bílina a Mariánské Lázně, ale o plány na zvýšení atraktivity našeho regionu pro zahraniční i tuzemské turisty a lázeňský rozvoj v rekultivovaných oblastech. Marketingové oddělení společnosti BHMW a.s. připravuje plány na zvýšení veřejné informovanosti a českém lázeňství a jeho potenciálu a rovněž propracované a komplexní projekty pro vzdělávání mládeže špičkově atraktivní a zábavnou formou.

Perly světového lázeňství jsou v srdci ústeckého kraje

Společnost BHMW a.s. v současné době zajištuje stáčení a distribuci přírodních léčivých zdrojů České Republiky, definovaných zákonem a přímo podléhajícím Ministerstvu zdravotnictví. Přírodní minerální vody s léčebným využitím Bílinská kyselka a Zaječická hořká nejen paří k českému národnímu bohatství již více než tři staletí, představují ale zároveň světovou špičku v oboru. (Srovnatelné zdroje má jen francouzské město Vichy.) Léčivé prameny z ústeckého kraje daly název nejrozšířenějšímu produktu nově vznikající farmacie. Století celý svět napodoboval účinky Bílinské a Zaječické v preparátech „Sedlecké prášky“. Toto české přírodní bohatství, nad jiné vynikající, je klíčem k rozvoji lázeňského a wellnessového turismu našeho kraje a k jeho profilování jako místa atraktivního pro život. Zde je příběh cesty znovuzrození českých lázeňských tradic, která započala před deseti lety.

Bílinská a Zaječická a Rudolfův v lahvích jsou tedy původní prameny?

Nové značení Ochranného pásma prvního stupně přírodních léčivých zdrojů Bílina.

Ano, jsou to původní prameny, které jsou zmíněny ve všech světových encyklopediích. V současnosti ale většina lidí žije v klamu díky změnám označení léčivých vod daných Evropskou Unií. Nová legislativa říká, že každá voda ze země je „minerální“, protože je z minerálního prostředí. Z hlediska spotřebitelů se tak i ta nejobyčejnější pitná voda stala přez noc „minerálkou“. Toto označení se ale u nás stovky let používalo výhradně pro vody léčivé. Proto si dnes většina lidí myslí, že každá minerálka obsahuje léčivé minerály. Není tomu tak, minerálka z obchodu nemusí obsahovat vůbec žádné minerály. Bílinská, Zaječická a mariánskolázeňský Rudolfův pramen jsou dle nového značení „přírodní minerální vody k léčebnému využití“.

Jak si dnes naše české léčivé prameny z ústeckého kraje stojí?

Po celou historii českého národa platí Bílinská a Zaječická za nejcennější české léčivé prameny. V západní části Evropy nápojový průmysl zatlačil přírodní léčivé zdroje poněkud do pozadí, směrem na východ od nás je ale situace jiná. Tam přírodní léčba často jasně vítězí nad syntetickou farmacií. Díky staletým encyklopedickým záznamům není problém naše vody uvádět v zahraničí jako luxusní zboží.

Areál stáčírny v Bílině vypadá nyní minimálně stejně dobře jako na pohlednicích, co vás vedlo k tomuto dílu?

Při budování velkého díla znovuzrození českého lázeňství byla logickým prvním krokem obnova a vybudování nového kvalitního zázemí stáčení pramenů do lahví.
Proto se se svým týmem od roku 2011 zabýváme rekonstrukcí stáčírny v Bílině, která byla díky svému světovému věhlasu koncipována jako zámek. Jedná se o památkově chráněné budovy a díky naší usilovné práci jsou opět ozdobou města Bílina. A dále pokračujeme a dokončujeme věci podle našeho vnitřního plánu.

Kolik stála rekonstrukce a kde se na ní vzaly peníze?

Ředitelství zřídel Bílina. Foto: Jiří Zelenka

Jako společnost jsme reagovali na tři výzvy evropských fondů OPPI. V tvrdých pravdilech jsme po složitém rozhodování obstáli. EU se na rekonstrukci podílí 60% vkladem, zbytek je ze zdrojů společnosti. Nutno ale říci, že větší část peněz byla věnována rekonstrukci historických objektů a uměleckých děl, které nejsou přímým předmětem podnikání. Jsou ale naším viditelným vkladem do budoucího lázeňského rozvoje města.

Kromě historických budov jste ale budovali i moderní výrobní technologii.

Rozhodli jsme se pro velice citlivé umístění výrobního závodu takovým způsobem, aby nijak nenarušoval budoucí lázeňský provoz. Nový závod je umístěn „v podzemí“ pod zelenou střechou, která umožnuje bezbariérový přístup z lázeňské ulice Kyselská. Pokud nastane rozvoj lázeňství, jsme připraveni proměnit tuto střechu a vrchní patro železniční nakládkové budovy v atraktivní společenské centrum a klub. Nová technologie akumulace vody v tlakovém režimu je v nejvyšším standardu jakosti a umožnuje plnění plastových i skleněných lahví v nejvyšší kvalitě, jaké kdy bylo v Bílině dosaženo.

Kdo byl dodavatelem výrobní technologie do závodů BHMW a.s.?

Velká většina technologie byla zkonstruována firmou Nápojová technika Chotěboř. Systém vodního hospodářství dodal Nerez Blučina. Snažíme se maximálně spolupracovat s českými dodavateli. Etikety například tiskneme v Českých Budějovicích.

Jaké plánujete využití krásné hlavní budovy Bílinská kyselka?

Součástí našich aktivit není jen samotné stáčení, připravujeme i několik projektů regionálního rozvoje. Morálním pilířem všeho je veřejné Muzeum Bílinská kyselka, specializované na mineralogii, geologii a balneologii. Samozřejmě si zde své místo najde i expozice věnovaná železnici a jiným technickým zajímavostem. Vždyť Bílinskou kyselku znali žáci v Rakousko-Uhersku jako vzorový závod a příklad organizace práce, hygieny a využití moderních technologií na bázi elektřiny. Mezi další projekty, které najdou své zázemí v hlavní budově, jsou výukové prostory pro studenty balneologie a přírodovědné konference, projekt vytvoření volnočasového areálu Kyselka21, projekt rozvoje lázeňských oblastí v rekultivovaných oblastech „Most, lázeňské město“. Nyní spouštíme projekt s kolegy z Offroad Safari. Velmi zajímavým projektem je také projekt s pracovním názvem „Scifi park Most“, což je zřejmě nejatraktivnější možná forma zapojení mládeže do problematiky rekultivace a péče o vodní zdroje, který lze vymyslet.

Plány jsou to skutečně rozsáhlé, stíháte je všechny realizovat?

Základem managerské práce je také umění vybudovat si vysoce schopný tým profesionálů. Lidí nesmírně kreativních, kteří mají dalekosáhlé zkušenosti a široký přesah mnoha oborů. Takový tým ve firmě máme a jistě se s jejich prací budete setkávat.

Všiml jsem si, že už několik let komunikujete s veřejností prostřednictvím exkurzí a dnů otevřených dveří. Co Vás k tomu vedlo?

Řídíme se pravidlem „ukázaná platí“. Aby lidé nemuseli spoléhat na svou fantazii, mohou si na našich stránkách bhmw.cz/exkurze najít vhodný termín a vidět výsledky naší práce na vlastní oči. Snadno tak uvidí, kde byly investovány finanční prostředky a jaký standard jsme vytvořili. Exkurze a komunikace s veřejností jsou pro nás také důležitým zdrojem vědomostí, které zpracovává naše marketingové oddělení. Díky tomu víme, jaké obecné názory ve společnosti jsou a co od nás lidé očekávají.

A co jste například zjistili?

Dnes již víme, že velkým problémem je výše zmíněná změna názvosloví minerálek. Lidé žijí v iluzi, že všechny minerálky na trhu jsou léčivé. Také víme, že povědomí naší veřejnosti o historické podstatě našeho kraje je nebývale minimální, což je zřejmě světový unikát. Většina lidí neví o našem kraji a jeho historii nic. Tím pádem ani neshledává žádný důvod, proč se o historii zajímat. To ale automaticky vede k neexistenci základní občanské hrdosti a k nechuti zde setrvávat. To se pokusíme ovlivnit tím, že naše muzeum učiníme co nejaktrativnější.

Nikdo neví, že slovo „kyselka“ značí vodu přirozeně perlivou kysličníkem a ani účast Bílinské kyselky ve světovém golfu nevyvolala u našich spoluobčanů reakci či inspiraci. Ze studia národní knihovny ale víme, že tento ostych ze světovosti a strach se přiznat k prvenství v oboru je pro náš národ poněkud typický. Když se Teplice nazývaly „salónem Evropy“ a Bílina „německé Vichy“, toto hrdé označení většinou nepoužívali sami češi, ale zahraniční šlechta, která vládla v našich městech. Bílina ale patřila české šlechtě Lobkovické.

Všechna témata co probíráme jsou obsáhlá a zajímavá. Plánujete jejich shrnutí?

Naše ředitelství zřídel Bílina publikuje již staletí odborné publikace. Plánujeme vydání knihy o rekonstrukci komplexu stáčírny v Bílině v letech 2011-2015. Ta bude čerpat z obdobné publikace našeho ředitelsví z roku 1898 a bude tak obsahovat i mnoho velmi zajímavých historických údajů. Podstata naší činnosti se totiž nemění, snažíme se plně pokračovat v rozvoji, který započal dvorní stavitel Lobkoviců, architekt Sáblík. Za jeho působení vzniklo v Bílinském zřídelním komplexu před sto lety vše důležité.

Mnoho lidí spojuje stáčírnů s lázeňskými objekty v Bílině. Jaká je skutečnost?

Naší firmě patří komplex stáčírny. Hala veřejného pramene s kolonádou a lázeňská budova patří městu Bílina. U pamenů Bílinské kyselky byla stáčírna historicky dříve než lázně. Světoznámé lázeňství se provozovalo v Teplicích zde se také Bílinská a Zaječická užívala. Od významných lázeňských hostů, šlechty a panovníků se pak bílinské prameny rozšířily do celého světa. Lázně v Bílině sloužily pro pitné kúry pro teplické lázeňské hosty. Vzhledem k osvětové činnosti bílinských i zahraničních doktorů, kteří se poté stali váženými osobnostmi v oboru balneologie, vznikla potřeba zbudovat v Bílině menší lázeňský dům. Bílinská ani Zaječická se však neužívá ke koupelím, zde se provozovala balneace vnitřní, tedy léčba pitím.

Máte i přesto nápady jak budovu lázní v Bílině zprovoznit?

Myslíme si, že jeho nejlepší využití by bylo ve zbudování fakulty přírodních léčivých zdrojů buducí Vysoké školy balneologické a zbudování fakultního lázeňského pracoviště, kde by studenti poskytovali lázeňské procedury veřejnosti v rámci výuky. Vysoká škola balneologická je naprostým klíčem k rozvoji lázeňské turistiky našich krajů.

Jaký je váš postoj ke spolupráci s veřejnou správou a radnicemi měst?

Jsme připraveni k jakékoliv součinnosti v oblasti rozvojových aktivit města a kraje. Veškeré naše aktivity při propagaci přírodních léčivých zdrojů jsou vždy prakticky shodné s propagací našich měst jako turisticky atraktivních míst, které mají co nabídnout.

Zdroj: Tisková zpráva