Mattoni říká, že koronakrize přinesla poučení pro udržitelnost

Přírodní minerální vodu Karlovarska ve světě proslavil už na konci 19. století karlovarský rodák Heinrich Mattoni, podnikavý a cílevědomý muž s italskými kořeny. Je tedy víc než symbolické, že společnosti, kterou roku 1873 založil, vtiskly nynější podobu v 90. letech 20. století výrazné investice italské rodiny Pasquale. Firma, dříve nesoucí název Karlovarské minerální vody, v loňském roce přijala nové jméno odkazující právě na toto dědictví - Mattoni 1873, a výrazněji než dříve se hlásí k politice udržitelnosti nápojového odvětví, přírodních zdrojů a ekonomiky vůbec.

Neupozadil aktuální koronavirus tolik preferované téma udržitelnosti?

Rozhodně ne. Všichni vidí a oceňují, že firmy v České republice vnímají, co se kolem nich děje, chtějí a umí společnosti pomoci. My v Mattoni 1873 jsme darovali potřebné nápoje nemocnicím, zdravotníkům a záchranným složkám, vypomohli jsme i plastovými preformami lahví, které posloužily nemocnicím k uchování laboratorních vzorků. Zapojili jsme se do projektu Zachraň hospodu a s RESTU a MAKRO rozjeli další program podporující gastronomické služby.

Ale podstatná jsou poučení z koronaviru pro udržitelnost. Nutnost zachovávat přísnou hygienu ukázala, že obaly mají důležitou funkci, a to ochranu potravin a zdraví člověka. Zcela přirozeně se zase začaly používat donedávna znevažované jednorázové obaly z plastu - kelímky, krabičky a jiné. Pandemie zkrátka potvrdila, že plasty mají své opodstatnění, jsou užitečné, v některých případech i nenahraditelné, je ovšem potřeba s nimi poté správně nakládat.

Jsme v Česku schopni rozumně nakládat s jednorázovými plasty?

Drtivá většina lidí poctivě třídí. Bohužel ale systém nestíhá - všichni dnes vidíme ty přeplněné barevné kontejnery - a zároveň ne všechen vytříděný obsah je skutečně zrecyklován, tedy použit pro výrobu dalšího produktu. Jako výrobce nápojů nemůžeme nevidět, jak se stávající systém třídění zejména u plastů finančně udržuje v chodu hlavně díky dobře obchodovatelnému PETu, takže k řešení reálné recyklace jiných druhů vytříděných plastů chybí motivace a putují tak hlavně do spaloven.

Ovlivnil koronavirus řízení zahraničních firem skupiny Mattoni 1873?

Už dávno cestujeme za kolegy jen v nutných případech, většinu agendy zvládáme s pomocí komunikační techniky. Současné omezení pohybu mezi státy je ale obecnějším varováním: pokud někdy dojde ke striktnějšímu uzavření hranic, tedy nejen pro pohyb osob, ale i pro zboží a suroviny, nebude Česká republika soběstačná v řadě věcí. Konkrétně nápojový průmysl nebude mít ani panenský PET, ani recyklovaný PET, který se brzy začne do lahví přidávat povinně. Jasný důkaz, že má smysl uzavřít lokální cirkulární smyčku, tedy PET lahev v tuzemsku vyrobit, použít, zrecyklovat a použít opět na výrobu nové lahve, stále dokola. U hliníkových nápojových plechovek platí to samé.

Jak vidíte téma udržitelného podnikání v době post-covidové?

Navážeme na to, čeho se na nám poli udržitelnosti podařilo dosáhnout nebo co jsme rozjeli, od úspor energií po rozšiřování železniční přepravy výrobků. V oblasti nápojových obalů se Mattoni 1873 zaměřuje na tři pilíře - ekodesign, tedy nepoužívání tzv. rukávku a snižování množství barev lahví, dále vysokou míru sběru nápojových obalů a konečně opakovanou recyklaci zpět do nových lahví. Ekodesign zvládneme řešit sami, ale pokud chceme transparentní a vysoce efektivní sběr nápojových obalů, kterým se získá zpět více než 90 procent prodaných obalů, tak toho lze dosáhnout jen prostřednictvím zálohového systému. Proto ve všech zemích, kde operujeme, usilujeme o zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky.

Má-li být nejen Mattoni 1873, ale celé české nápojové odvětví do budoucna udržitelné, je potřeba dotáhnout, co v tom směru říká také selský rozum, nejenom legislativa z EU. Jednak zavést skutečnou ekomodulaci jak v obalovém systému, tak v následném využívání výrobků s recykláty, a dále uplatnit skutečné principy cirkulární ekonomiku a uzavřít cirkulární smyčku nápojového PETu a hliníku.

Zdroj: Tisková zpráva