Zavedení daně z tichého vína by přineslo do státní kasy 1,8 miliardy

Spotřební daně jsou stabilním pilířem příjmů státního rozpočtu. V době extrémně napnutých veřejných rozpočtů a rekordních schodků se pozornost politiků i veřejnosti stále častěji obrací na příjmovou stranu rozpočtu včetně spotřebních daní. Ekonomové z Katedry ekonomie vysoké školy CEVRO Institut se ve své třetí studii aktuálních postcovidových doporučení rozhodli zaměřit na kategorii alkoholu, tedy spotřební daň z lihu, piva a vína.

„Problémem nastavení spotřebních daní z alkoholu je v Česku dlouhodobá rezignace na stanovení jasných cílů. Není tak možné zjistit, zda jsou daně nastaveny v souladu s cíli. V systému spotřebních daní z alkoholu pak projdou jakékoliv nekoncepční výjimky, protože koncept v legislativě chybí,“ uvádí vedoucí Katedry ekonomie VŠ CEVRO Institut a spoluautor studie Dominik Stroukal. Proto se při zpracování studie rozhodli vycházet ze čtyř teoretických cílů, konkrétně vytváření příjmů státního rozpočtu, omezení negativních externalit spojených se spotřebou alkoholu typicky v podobě znečištění životního prostředí, snížení společenských nákladů spojených se spotřebou alkoholu (vyšší náklady na zdravotnictví, řešení kriminality a dopravních nehod) a kompenzace výnosů z veřejně poskytnutých statků (např. zdanění pohonných hmot, které záměrně snižuje poptávané množství uměle zlevněné dopravy po komunikacích). „Překvapilo nás, že spotřební daně z alkoholu neodpovídají cílům, kvůli kterým existují, zejména pak u vína,“ doplňuje Stroukal.

Víno má u nás výsadní postavení

Spotřební daně z alkoholu jsou v Česku při zohlednění kupní síly pod průměrem zemí Evropské unie, nicméně se významně liší mezi kategoriemi. Zatímco daň z lihovin je přesně na mediánu, daň z vína i piva jsou pod mediánem. Spotřební daň z lihovin tvoří téměř dvě třetiny celkového objemu spotřebních daní z alkoholu. Zbylou třetinu pak výnosy daně z piva. Víno představuje méně než 3 promile z celkového výnosu spotřebních daní.

Specifickou kategorií je tiché víno, které má nulovou sazbu daně. „Tiché víno má v Česku speciální postavení. Z definice neplní žádný z obecně platných cílů spotřební daní. Proto doporučujeme zvýšit základní sazbu spotřební daně u tichého vína na úroveň vína šumivého a zavést sníženou sazbu pro menší vinaře a pro víno s nízkým obsahem alkoholu. K podpoře vinařské turistiky a výsadby vinic doporučujeme využít instituce Vinařského fondu,“ vysvětluje další z autorů Jan Šincl.  Úprava by nejenže do státního rozpočtu přinesla přibližně 1,8 mld. Kč, vedla by také k plnění druhého i třetího cíle, tedy harm reduction.

V závěru práce autoři popisují irské zavedení minimální jednotkové ceny za gram alkoholu obsažený v nápoji jako doplňkového nástroje ke spotřební dani a další současné trendy. „Cena není jediným regulačním nástrojem pro dosažení cílů spotřební daně. Trendem je snižovat společenské náklady skrze zvyšování informovanosti o nežádoucích účincích alkoholu, zejména pak mezi mladými,“ uzavírá Stroukal.

Zdroj: Tisková zpráva