Vinaři odmítají zdanění tichého vína

„Vinaři se musí vyrovnávat s dopady koronaviru, s dlouhodobým nedostatkem pracovníků i s klimatickými změnami, a tyto faktory vyžadují vysoké investice především do technologií. Přesto odvádí výbornou práci a stále častěji obsazují přední příčky prestižních světových vinařských soutěží, díky kterým nás Evropa začíná brát jako vinařskou zemi vážně. Věříme, že diskuse o změnách ve spotřebních daních, které by pomyslně házely klacky pod nohy celému odvětví, zůstane nadále v rovině úvah a jsme rádi, že ji nepodporuje ani žádná z politických stan,“ říká Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie ČR, která sdružuje významná tuzemská vinařství.

Nulová spotřební daň na tiché víno je jednou z důležitých forem podpory domácího vinařství a vinohradnictví. „Úvahy o zavedení spotřební daně na tiché víno se objevují vždy v souvislosti s napjatým státním rozpočtem. Existují argumenty pro i proti navýšení daně, ty negativní ale jednoznačně převažují. Předně, jakékoliv navýšení by přispělo k rozvoji šedé ekonomiky, kterou se podařilo z velké části potlačit novelou vinařského zákona, a zhoršilo pozici našich vinařů vůči zahraniční konkurenci. Navíc, jak potvrdila i dřívější studie Ernst & Young, zavedení by nebylo ekonomicky efektivní, jelikož přínosy by po započtení nákladů na výběr daně byly minimální,“ říká Ondřej Beránek.

Zdražování českého vína nahrává cizím výrobcům

Vinařská unie ČR poukazuje také na skutečnost, že tiché víno není zatíženo spotřební daní v žádné z významnějších producentských zemí v EU včetně vinařských velmocí Španělska a Itálie. Spotřební daň totiž znevýhodňuje domácí vinaře, a naopak představuje velkou výhodu pro zahraniční produkci. Ta má již dnes na pultech českých obchodů převahu. „Během pandemie narostly prodeje českých vín a zákazníci se naučili je vyhledávat. Český zákazník je ale také citlivý na cenu, a pokud by stát česká vína zdražil, někteří zákazníci se vrátí k vínům z dovozu,“ připomíná prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Podstatnou ztrátou pro tuzemskou ekonomiku může být také rozvoj přeshraničního nakupování. „Spotřební daň nemají zavedenou ani okolní země. Zákazník nebude mít problém vyrazit pro víno a logicky i další položky pár kilometrů za hranice, což povede k nižšímu výběru daní za nákupy, které se přesunou do zahraničí. Obdobné to bude s vinařskou turistikou, která přitom v posledních letech výrazně pomáhá rozvoji jižní Moravy. Bylo by hloupé ji zničit,“ dodává Tomáš Prouza.

Jedinečnost vína tkví v jeho původu

Důvodem pro zachování nulové sazby daně na tiché víno je i geografická nepřenositelnost, protože charakter vína vychází vždy ze specifických podmínek, ve kterých se pěstují hrozny. Například typické moravské víno tak nemůže vzniknout jinde než na Moravě. Konkurence z významných vinařských zemí má však mimo jiné, díky příznivějšímu klimatu a výrazně větším výnosům vinic, i nižší výrobní náklady než domácí producenti. Navíc mohou cenotvorbu ovlivňovat napříč trhy EU a kompenzovat si vyšší ceny ve státech, kde je spotřební daň zavedena.

Vinařské odvětví je úzce spjato s cestovním ruchem a dalšími navázanými službami ve vinařských regionech, do kterých přináší finance a působí zde jako významný zaměstnavatel. Kroky proti tuzemskému vinařskému trhu by způsobily pokles příjmů z vinařské turistiky a poklesu zaměstnanosti, který bude vyžadovat následné kompenzace ze strany státu.

Zdroj: Tisková zpráva