Na stres révy vinné fungují probiotika

Podobně jako u lidí má na zdravotní stav révy vinné zásadní vliv stres. Ten u rostlin vzniká kvůli nepříznivým podmínkám, především nedostatku vody. „Problémem posledních let je, že srážky nepřichází ve správný moment a rostliny jsou vystaveny permanentnímu stresu. Rostliny postižené suchem jsou častěji napadány škůdci a jsou náchylnější k chorobám. Kvůli klimatické změně se navíc rozvíjí i bakterie, které nebyly v minulosti příliš běžné, jako je zlaté žloutnutí révy nebo houbová choroba Esca způsobující chřadnutí a vadnutí révových keřů,“ říká Libor Výleta ředitel vinohradnictví skupiny BOHEMIA SEKT, která je největším zpracovatelem moravských hroznů.

Nová pomoc v boji se suchem

Mezi vinohradníky se dlouhodobě vedou diskuse, jak zmíněným negativním dopadům sucha na révu vinnou čelit. Diskuse obvykle končí na možnostech využití kapkové závlahy. Nyní ovšem odborníci z Mendelovy univerzity představili nové řešení bez použití „umělých“ prostředků, které testují na vinicích skupiny BOHEMIA SEKT. „Přípravky založené na mikroorganismech, jako jsou probiotika, mají více funkcí. Stimulují přirozené fyziologické funkce rostliny i ve stresových podmínkách, jako jsou sucho a vysoké teploty. Dále pozitivně působí na imunitní systém, takže mohou doplňkově zlepšovat imunitu rostlin. Výhodou je, že jde o přírodní řešení,“ uvádí profesor Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity v Brně. Šetrně přistupují v BOHEMIA SEKTu i k zúrodňování půdy. Velkou část zbytků z lisování hroznů (tzv. matoliny) využívají k výrobě kvalitního vermikompostu, který následně využívají jako čistě přírodní hnojivo ve svých vinicích.

Větší hrozny s vyšší cukernatostí

Ve Vinařství Pavlov, které patří do skupiny BOHEMIA SEKT, zahájili experti pokusy s probiotiky v roce 2019. Pro své zkoumání si vybrali vinice s odrůdou Ryzlinku vlašského ležící na Pálavě, kde je dlouhodobě vyšší podíl slunečního svitu a nižší množství dešťových srážek. „Abnormalit a teplotních výkyvů je čím dál více, v létě bývá i teplota okolo 35°C. To se projevuje na stavu vody, u mladých výsadeb už bývá nutností kapková závlaha a postupně hrozí, že problém nastane i u starších vinohradů, což jsme dříve neznali. Proto hledáme a zkoušíme nové možnosti, které by stres u rostlin zmírnily,“ vysvětluje Libor Výleta.

Probiotika jsou aplikovány 2 až 3krát během roku a postřik na rostlinách nezanechává žádné stopy, může proto být použit i těsně před sklizní. „Přípravek pomáhá rostlině, aby lépe zakořenila čili vytvořila silnější a mohutnější kořenový systém, dále podporuje růst keřů a usnadňuje kvetení. Zároveň účinně rozkládá organickou hmotu a pomáhá rostlině lépe vstřebávat živiny v ní obsažené, jako je draslík a fosfor, což může vést ke kvalitnějšímu vínu,“ vysvětluje Zdeněk Šichan, produktový manažer společnosti MANATECH, výrobce probiotik. Příznivé výsledky zaznamenali pěstitelé i u sklizených hroznů, které měly vyšší cukernatost, lepší odolnost vůči chorobám a jejichž objem byl až o 42 % vyšší v porovnání s plody neošetřených rostlin. Nyní vědci z Mendelovy univerzity ve svém zkoumání pokračují a zabývají se otázkou, v jakém období a v jakém množství probiotika aplikovat tak, aby přípravek přinesl co nejlepší výsledky.

Zdroj: Tisková zpráva