Na jižní Moravě se vinaři obávají sucha

Letošní zima na jižní Moravě byla nadprůměrně teplá a s nižším množstvím sněhových srážek, než je obvyklé. Úbytek sněhu se projevuje na stavu hladiny podzemních vod, které jsou na polovičních hodnotách oproti normálu. „Půdní vláha je proto na nízkých hodnotách hlavně na Znojemsku, a to převážně ve spodních vrstvách půdy v hloubce 40 až 100 centimetrů. Jelikož přes zimu nedošlo k doplnění půdní vláhy, tak na jižní Moravě je na řadě míst pravděpodobnost, že bude stav na 20 % oproti normálu,“ vysvětluje Pavel Zahradníček z portálu Intersucho.

Sucho pociťují už i vinohradníci. Přitom, aby měli dobré vyhlídky na dostatek vláhy v půdě v jarních a v letních měsících, bylo by teď potřeba mít vinice ještě pokryté sněhem nebo pod dešťovými srážkami „Vinohrady jsou místy suché až vyprahlé. Doufáme, že nějaký déšť ještě přijde v dalších dnech, tak aby se podzemní vody alespoň částečně doplnily, než se nastartuje vegetace,“ popsal Libor Výleta, ředitel vinohradnictví skupiny BOHEMIA SEKT.

Na jaře totiž růst vegetace bude využívat vodu, která bude v půdě k dispozici, a to i vodu z hlubších vrstev půdy. Rostliny začnou využívat také velkou část dešťové vody. Pokud se voda ze zimních srážek nebo tání sněhu nedostane hlouběji do půdy, může to na konci jara vést k rychlému nástupu sucha. Obdobnou situaci zažili někteří vinaři v loňském roce, kdy sucho poškodilo část nově vysazených vinic.

Sucho bude stále větší problém

Do budoucnosti představuje sucho pro jižní Moravu značný problém, jelikož je to oblast s nejvyššími teplotami a nejmenším množstvím srážek. Za výskyt sucha na jižní Moravě může podle klimatologů už z velké části teplota vzduchu a méně nedostatek srážek. „Jelikož klimatické modely očekávají hlavně růst teplot vzduchu v dalších desetiletích, tak se zvýší nadále výpar a tendence k suchu bude převládat,“ upřesňuje Pavel Zahradníček z portálu Intersucho.

Měnícím se podmínkám se přizpůsobují i vinaři. „V rámci naší strategie dostávají větší prostor piwi odrůdy révy vinné, které jsou mimo jiných výhod také odolnější vůči klimatickým změnám. V letošním roce vysazujeme 11 hektarů těchto nových odrůd,“ doplňuje Libor Výleta.

Nejnovější poznatky zemědělského výzkumu nabízí i další možnosti, jak negativní dopady sucha snižovat. „Jedním ze zásadních kroků musí být omezení odtoku vody z vinice, který je spojený s půdní erozí. Voda musí zůstat ve vinicích. Cestou může být zvyšování organické hmoty v půdě, biologické kypření půdy nebo cílené využívání ozelenění,“ uvádí profesor Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity v Brně.

Zdroj: Tisková zpráva