Méně ingrediencí znamená více, to platí i pro rostlinné alternativy mléka

Nejčastějším typem rostlinné náhražky mléka na pultech obchodů je „mléko“ vyrobené ze sóji. Neobvyklá však nejsou ani ta z mandlí, ořechů, rýže nebo ovsa. Narazit můžete i na větší exotiku jako nápoje z konopí, semínek chia nebo quinoy.

„Rozhodně doporučujeme číst složení. Někteří výrobci upřednostňují jednoduchou recepturu a k výrobě používají jen základní surovinu a vodu. Jiní ale do výrobků přidávají další složky, nejčastěji cukr, sůl, oleje, zahušťovadla, stabilizátory a další přídatné látky. Z výživového hlediska je dobré nápoje střídat a upřednostňovat nezahuštěné a neslazené varianty,“ říká Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu.

Mléku se svým složením nejvíce blíží sójové nápoje. Vyrábí se namáčením sušených sójových bobů ve vodě a jejich následným rozdrcením, vařením a cezením. Výsledkem je stabilní emulze vody, oleje a bílkovin. Tučnost sójového nápoje je někde mezi polotučným a plnotučným mlékem, z pohledu bílkovin jsou oba nápoje srovnatelné. Díky tomu můžete sójový nápoj při přípravě „mléka“ do kávy na rozdíl od jiných rostlinných variant napěnit. Pohled výživových odborníků na sójové nápoje i na sóju obecně je však značně rozporuplný. Jedni vyzdvihují obsažené fytoestrogeny jako žádoucí, jiní v nich spatřují problém a poukazují také na špatnou stravitelnost sójové bílkoviny. Všichni se ale shodují na tom, že by se sóje měly vyhýbat nejmenší děti. Není také od věci myslet na střídmost a rostlinné nápoje obměňovat.

Rýžový nápoj si na rozdíl od toho sójového lze snadno připravit doma, stačí k tomu jen rýže, voda a mixér. Ušetříte tak, protože rýžové nápoje v kartonu stojí 40–80 korun za litr. „Čistě rýžové nápoje se nejčastěji vyrábějí z 12- až 17% podílu rýže a na rozdíl od sójových nemají skoro žádné bílkoviny. Jsou sladší, než jiné rostlinné nápoje. Výrobci je stejně jako sójové nápoje často vylepšují rostlinnými oleji, solí, mořskou řasou či přídatnými látkami,“ uvádí Hoffmannová a dodává: „Rýžový nápoj může být zajímavou chuťovou alternativou pro dospělé, neměl by ale plnit roli náhražky mateřského či kojeneckého mléka pro děti, a to kvůli přirozeně se vyskytujícímu arzenu v rýži. Malé děti konzumují více mléka na menší tělesnou hmotnost než dospělí a mohly by snadněji překročit hranici denního tolerovatelného příjmu.“

Pomocí mixéru si doma můžete vyrobit i nápoje z ořechů či například z máku. Mandle a ořechy vůbec mají vysoký podíl tuku, nejspíš proto se již do nápojů žádný další nepřidává. Nápoje však mohou obsahovat cukr nebo agávový sirup, případně mohou být zahuštěné. „Některé nápoje mohou mást svým názvem, při nákupu se tak vyplatí kontrolovat podíl zmiňovaných ingrediencí na obalu. Narazili jsme například na výrobek Joya s názvem Hafer Chia, který se skládá z necelých 12 % ovsa, a semínka chia jsou zastoupena chia olejem, kterého se zde nachází 0,1 %,“ upozorňuje Hana Hoffmannová.

Důvodů, proč lidé vyhledávají rostlinná „mléka“, je hned několik. Části populace působí konzumace mléka zdravotní obtíže, většinou kvůli nesnášenlivosti laktózy, tedy mléčného cukru, nebo alergii na mléčné bílkoviny. Rostlinné náhražky mléka vyhledávají také vegani, nebo ti, kterým mléko prostě nechutná nebo jsou přesvědčení o tom, že rostlinná alternativa mléka je zdravější. Rostlinné nápoje lze v zásadě používat všude tam, kde běžné kravské mléko – na vaření a pečení, jen tak na pití nebo do kávy.

Zdroj: Tisková zpráva