Síň slávy českého pivovarství: Pavel Gregorič a Vilém Nohel

„Rok co rok si během Svatováclavské slavnosti promítáme profesní medailonky osobností, které budou uvedeny do Síně slávy. Pokaždé jsem velmi hrdý na to, jak kvalitní lidi si náš obor dovedl získat a udržet a že tito lidé mají často světové renomé. Je to motivace hlavně pro nastupující generaci lidí od piva, aby tuhle úroveň udrželi,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Ing. Pavel Gregorič po ukončení studií na Vysoké škole strojní a elektrotechnické nastoupil do plzeňské Škodovky. Po dvou letech však přešel do tehdejších Plzeňských pivovarů, předchůdce současného Plzeňského Prazdroje. Začal tam pracovat v technickém a investičním úseku. Původně technický profil se však začal výrazně měnit. Spolu s tím, jak úspěšně zakončil pětisemestrální postgraduální studium na Vysoké škole ekonomické v Praze se původní technik změnil spíše v ekonoma. A začal postupně pracovat na vrcholných ekonomických postech. Stal se ekonomicko-obchodním ředitelem a poté byl generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje v letech 1991 až 1992. Po létech v Plzeňském Prazdroji přešel do pivovaru v Krušovicích. Od roku 1994 působit zprvu jako ekonomicko-obchodní ředitel a od roku 1997 jako generální ředitel. Působení v pivovaru v Krušovicích bylo i obdobím, kdy si pivovar úspěšně vedl na domácím i na zahraničních trzích. Po plzeňském a krušovickém období přichází třetí etapa jeho profesního života. Začal pracovat v pivovaru v Rakovníku. Jeho cílem bylo probudit rakovnický pivovar znovu k životu. Pivovar před jeho příchodem 7 let nevyráběl vůbec anebo velmi málo. Fungoval na zlomek své kapacity, zařízení byla ve velmi špatném stavu, neudržovaná a vyžadovala okamžitou modernizaci. Dalším problémem bylo, že pivovar byl značně zadlužen a stál prakticky před konkurzem. Gregorič výrazně obměnil personál pivovaru a současně i manažerský tým. Do pivovaru postupně nastoupili noví odborníci na manažerské i dělnické posty ve výrobě, včetně vařičů a dalších profesí. Až do svého skonu v květnu 2020 byl členem předsednictva Českého svaz pivovarů a sladoven.

Ing. Vilém Nohel svůj celý profesní život, po dobu 46 let, působil v jedné pivovarské společnosti PMS Přerov a.s. V letech 1966 až 1970 studoval na SPŠ potravinářské technologie v Praze. Při studiu získával praktické zkušenosti formou brigád zejména ve sladovně Podbaba a v pivovaru Holešovice, o prázdninách pak v pivovaru Ostravar. V letech 1970 až 1975 studoval na VŠCHT Praha, Fakultě potravinářské a biochemické technologie, katedře kvasné chemie a technologie. V letech 1983 až 1986 absolvoval postgraduální studium na VŠCHT „Řízení a technologie potravinářských výrob“. Po promoci nastoupil do pivovaru Radegast, kde postupně prošel všemi pozicemi mistrů a vedoucích výrobních středisek v pivovaru a na sladovně. Od roku 1979 do roku 1985 byl podsládkem pivovaru Radegast. V roce 1985 přešel v rámci podniku do Přerova na pozici výrobního náměstka. V dubnu 1989 byl zvolen podnikovým ředitelem (pivovary Ostrava, Přerov, Opava, Olomouc, Litovel, Hanušovice, Nošovice, Vsetín). Po transformaci státního podniku na akciovou společnost byl až do roku 1994 generálním ředitelem. V červnu 1991 se spolu s dalšími řediteli pivovarských a sladařských podniků zúčastnil ustavující schůze Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS), kde byl opakovaně zvolen členem předsednictva. V první polovině devadesátých let byl také členem vědecké rady VÚPS Praha. Od roku 1994 do konce roku 2020 byl výrobně-technickým ředitelem pivovarů Zubr, Litovel a Holba. Za dlouholeté a úspěšné vedení výroby a řízení kvality mu udělil ČSPS v roce 2013 výroční cenu českého sládka F. O. Poupěte.

Zdroj: Tisková zpráva