Jak reagují minipivovary na dopady pandemie?

Výsledky průzkumu ukázaly, že pandemie u výrazné většiny minipivovarů negativně ovlivnila jejich ekonomiku. Škála dopadů je rozsáhlá. Nejčastěji, u dvou třetin minipivovarů, znamenala dramatický pokles tržeb. Dále to byla ztráta zákazníků, nutnost zničit uvařené pivo případně propustit některé zaměstnance. Dvě třetiny minipivovarů hodnotí protikoronavirová vládní opatření negativně a naopak, pouze 10 % pozitivně.

Faktory, které ovlivňují poptávku po pivech z jejich produkce byly velmi zajímavé. Vysoké procento, čtyři z pěti pivovarů si cení pověsti jako nejdůležitějšího kritéria, které ovlivňuje poptávku. Věrnost štamgastů, tedy klientská loajalita, která je obecně velmi vysoce hodnocena i v jiných oborech i tady hraje velkou roli. Pivovarníci vnímají jako velmi prospěšný cestovní ruch a jeho pozitivní vliv na jejich byznys. Mnohem větší roli bude hrát i nutnost proniknout do off tradu, tedy do sítí obchodů.

„Minipivovary prokázaly velkou flexibilitu a ze dne na den našly nové možnosti prodeje svého piva. Tyto nové prodejní kanály zůstaly zachovány i po odeznění první vlny pandemie a do budoucna budou hrát velkou roli obchodních aktivit minipivovarů,“ uvedl Ing. Jan Šuráň, prezident ČMSMP.

„Bohužel se ukázalo, že stát zde naprosto selhal a přímá podpora státem omezeného podnikání se vůbec nekonala. Navíc se vzdal možnosti využít EET jako nástroje pro mapování trhu a velikosti propadu segmentu gastro, na který jsou minipivovary přímo navázány,“ dodal Jan Šuráň.

Neočekávaná krize však neznamenal pouze velkou hrozbu. Praktiky pro všechny pivovary uvedly, že pandemie znamenala i výzvu a příležitost si ověřit, co na trhu zabírá, co je úspěšné a co nikoliv. Téměř okamžitě reagovaly od otevření výdejních okének po schopnost hledat nové prodejní kanály na trhu, vnitřními organizačními změnami zahrnující i způsoby stáčení piva až po využívání nových marketingových, obchodních, organizačních a dalších opatření. Minipivovary, které nemněly on-line prodej jej začaly zavádět. Každý pivovar realizoval, inovoval nebo vytvořil v průměru 3 až 4 nové činnosti, což lze považovat za úctyhodné.

„Tak, jak krize neočekávaně, rychle a rozsáhle zasáhla pivovarství i samotné minipivovary svým rozsahem mnohé zaskočilo a představuje pro všechny patrně největší problém, s jakým byly za dobu své existence konfrontovány,“ uvedl Ing. Josef Vacl, CSc. ze společnosti PORT spol. s r. o. „Na druhé straně však překvapila jejich reakce, kterou lze hodnotit velmi pozitivně neboť minipivovary udivily svou kreativitou, nápady, jak se se složitou situací vyrovnat, byť podpora státu nebyla taková, jakou by obor potřeboval. Nezapomeňme, že když plně fungoval, ekonomický i společenský přínos byl nesporný,“ doplnil Josef Vacl.

Velmi obezřetně se minipivovary vyjadřují k perspektivám rozvoje. Více než polovina z nich považuje za klíčové nastávající měsíce. Dlužno podotknout, že právě předvánoční období patří tradičně jednomu z vrcholů prodejní sezony piva. Letošní rok bude znamenat spíše zklamání než radost. Přes dvě třetiny pivovarníků vnímá budoucnost skepticky a horizont návratu na úroveň roku 2019 považuje za pravděpodobný až v následujících 2–3 letech.

Dotazníkové šetření prováděl Českomoravský svaz minipivovarů a agentura PORT spol. s r. o. formou dotazníků vystavených na internetu. Dále byly přímo písemně nebo osobně kontaktovány další pivovary, mezi nimi i ty, které nejsou členy ČMSMP. Byly získány odpovědi z 59 minipivovarů. V dotazníku bylo 7 polouzavřených a uzavřených otázek. Na závěr dotazníku byly minipivovary požádány o bližší identifikaci délky působení na trhu a místa, kde podnikají.

Zdroj: Tisková zpráva