Bednáři smolili v Prazdroji ležácké sudy

O dubové sudy a kádě se v Prazdroji stará osmičlenná bednářská parta v čele s mistrem Josefem Hrůzou. Celkem má pivovar ve svých sklepích více než stovku dřevěných sudů a bednáři je postupně opravují a vysmolují, a to dvakrát do roka – vždy na jaře a na podzim. Velký ležácký sud má objem až 40 hl a prázdný váží 800 kilo. Vysklepení, tedy vykulení všech sudů ze sklepů ven, jejich smolení a následný návrat zpátky „pod zem“ zabere bednářům dva týdny. Kromě péče o velké ležácké sudy, jejich opravu a výrobu nových bednáři také vyrábějí dárkové sudy a soudky na objednávku.

Smolení je tradiční postup údržby sudů. „Používáme smolu nahřátou na 200 stupňů Celsia. Nalije se do sudu, jejím převalováním se rovnoměrně rozprostře po celé ploše sudu a tím ho také dezinfikuje. Zároveň tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě,“ vysvětluje proces bednářský mistr Josef Hrůza.

Bednáři vždy byli neoddělitelnou součástí pivovaru. Už v době první republiky, konkrétně v roce 1926, si tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni nechal registrovat kruhovou ochrannou známku s bednářským soudkem, který se stal do dnešní doby jeho neodmyslitelnou součástí a jedním ze symbolů pivovaru. Plzeňské pivovarské bednářské řemeslo je natolik unikátní, že na konci loňského roku byli prazdrojští bednáři zapsáni na Národní seznam kulturních nehmotných statků. To jim otevřelo cestu k zápisu na seznam UNESCO, o který aktuálně usilují.

Plzeňská bednářská parta je poslední pokračovatelkou tohoto kdysi tradičního pivovarnického řemesla pracující přímo v pivovaru. Jejich práce je pro plzeňský pivovar velmi důležitá. Vzorky piva ze sudů se totiž porovnávají s tím, které zraje v moderních cylindrokonických tancích. Díky tomu lze zachovávat stálou a neměnnou chuť plzeňského ležáku Pilsner Urquell jako v době jeho vzniku před 177 lety.

Zdroj: Tisková zpráva