Šéf bednářů Prazdroje se stal členem Klubu právovárečníků

Klub vznikl z iniciativy Plzeňského Prazdroje v roce 2006. Jeho členy jsou potomci rodin, které stovky let vlastnily práva na vaření piva v Plzni. V roce 1839 se spojily, aby vybudovaly Měšťanský pivovar. Jeho stavitel Martin Stelzer pak v roce 1842 pozval legendárního sládka Josefa Grolla, který zde uvařil první várku slavného ležáku Pilsner Urquell.

Právovárečníci se pravidelně potkávají a jednou ročně na výročním setkání jim pivovar prezentuje, jakých dosáhl v uplynulém období úspěchů a co plánuje v následujících měsících. Při té příležitosti zároveň přibírají do svého klubu jednoho nového čestného člena. „Vybíráme z lidí, kteří zasvětlili celý svůj profesní život pivovaru. Letos byla volba jednoznačná. Josef Hrůza se bednařině v Prazdroji věnuje již více než 45 let a je opravdovým mistrem svého řemesla,“ uvedl předseda klubu Pavel Stelzer. Osmičlennou bednářskou partu vede Josef Hrůza jako mistr od roku 2007, v roce 2012 převzal ocenění Nositel tradice lidových řemesel od Národního ústavu lidové kultury.

Bednáři jsou pokračovateli slavné tradice, která sahá až do začátků výroby proslulého plzeňského ležáku před více než 175 lety. V dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v Plzeňském Prazdroji zhruba 150 bednářů.

Tradici tohoto řemesla drží Plzeňský Prazdroj jako jediný pivovar na světě. Bednáři v Plzni vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 3 do 50 litrů pro různé slavnostní příležitosti, zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo. „Díky jejich práci mají dnešní sládci stále k dispozici možnost srovnání s pivem zrajícím historickým způsobem. Chuť proslulého ležáku Pilsner Urquell se proto nijak nemění,“ doplňuje manažer pro turismus a tradice Plzeňského Prazdroje Rudolf Šlehofer.

Každoročně plzeňští bednáři vyrobí a vysmolí dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se přesunou do ležáckých sklepů.  „Zároveň dvakrát v roce smolíme nejméně 26 sudů ze sklepa, přesné číslo záleží na požadavcích pivovaru,“ doplnil Josef Hrůza. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Vysmolení sudů trvá zhruba jeden až jeden a půl dne. Plzeňské sudy jsou z pomalu rostoucího českého dubu z křivoklátských lesů.

Zdroj: Tisková zpráva