Medailon emeritního sládka plzeňského pivovaru Pavla Průchy

Když popisuje své začátky v plzeňském pivovaru, čiší z nich Hrabalova a Menzelova postřižínská poetika. Zároveň i neskutečná fyzická dřina v extrémních podmínkách roztopené varny či chladu a vlhku pivovarských sklepů. „Při pohledu na historické záběry, promítané na návštěvnické trase Plzeňského Prazdroje, si pokaždé kladu otázku, jak je vůbec možné, že jsme za necelých 50 let učinili takový pokrok,“ kroutí nevěřícně hlavou a dodává, že ještě na začátku 70. let sám přikládal pod kotel uhlí lopatou a vyvážel popel a mláto v kolečku.

Pavel Průcha vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou a poté několik let působil v podniku Lachema Kaznějov, která vyráběla mimo jiné legendární Vitacit. V roce 1970 však přesedlal na pivovarnický obor, který mu přirostl k srdci a zůstal mu věrný dodnes. O pivovarství a sladařství říká: „Je to profese, která člověku přináší naprosté uspokojení z jeho práce. Je to objevování a poznávání stále něčeho nového. Každý rok má totiž sládek trochu jiný chmel a kvasinky jsou živé organismy, reagující na stovky podnětů z okolního prostředí. Přesto musí docílit toho, aby pivo chutnalo vždy stejně.“

V pivovaru začínal jako pomocník vařiče a přes práci vrchního sládka, hlavního technologa a vedoucího kontroly kvality se stal členem týmu obchodních sládků Václava Berky, kde působí dodnes. Legendární tým zkušených odborníků, takzvaných agentů kvality, objíždí všechny země, kde se čepuje Pilsner Urquell a proškoluje tamní partnery i veřejnost v tom, jak ho správně ošetřovat, skladovat i čepovat. „Pivo Pilsner Urquell by mělo chutnat stejně v Praze U Pinkasů jako na Time Square v New Yorku nebo kdekoli jinde na světě. Obchodní sládci proto učí hostinský personál, jaké má plzeňský ležák vlastnosti, jak by měl skutečně chutnat a jak toho docílit správnou péčí a zacházením.“

Oblibu českého piva ve světě vysvětluje plzeňský emeritní sládek tím, že oproti zahraničním pivům má vyšší pitelnost, což znamená, že po napití láká dát si další. Druhým faktorem úspěchu jsou pak unikátní české suroviny vysoké kvality. „Plzeňské pivo je v pivovarském světě stále uznávaným nápojem díky své kvalitě a charakteristické chuti, a nedostižným vzorem pro světlá spodně kvašená piva. Ve všech zemích se liší od místních, byť kvalitních piv,“ říká.

Jako konzultant a emeritní sládek plzeňského pivovaru. Předává své celoživotně nabyté zkušenosti svým následovníkům, je zapojen do řady vzdělávacích programů, které podporují šíření kultury čepování českého piva v tuzemsku i zahraničí a podílí se na vzdělávání nových zaměstnanců Prazdroje. „Společně s dalšími bývalými sládky Plzeňského Prazdroje mám možnost zajít do zvláštního oddělení pivovarských sklepů, kde probíhá srovnávací výroba malého množství piva Pilsner Urquell. Mladina zde kvasí v dřevěných kádích a mladé pivo zraje ve dřevěných ležáckých sudech jako před 174 lety. Jsme určitou lidskou kontrolou, aby dnešní následovníci věděli, že jejich pivo „uvařené nahoře“ chutná opravdu pořád jako kdysi,“ popisuje Průcha úlohu emeritních sládků.

A jaké vlastnosti tedy podle Pavla Průchy nesmí pivu chybět, aby bylo dobré? „To je jako ptát se co nesmí chybět ženě, abychom o ní řekli, že je krásná. Pivo je nápoj, který by měl nejenom ukojit žízeň, ale i být dokonale chuťově vyladěný.

Kdo je Pavel Průcha

Ing. Pavel Průcha (*4. 5. 1946) vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou a několik let působil jako vedoucí vývoje a technologického rozvoje v podniku Lachema Kaznějov. Poté přesedlal na obor pivovarnictví, kterému zůstal věrný dodnes.

Pivo na varně v Prazdroji vařil již v roce 1970. V Plzeňském Prazdroji prošel funkcemi vedoucího výzkumné laboratoře, vedoucího oddělení kontroly kvality, vrchního sládka, hlavního technologa, manažera kontroly kvality a od roku 2005 pracoval jako obchodní sládek. Nyní je konzultantem a emeritním sládkem plzeňského pivovaru.

Pavel Průcha je členem Chemické a biochemické společnosti při Akademii věd ČR, americké Society of Brewing Chemists a Master Brewers Association of the Americas. Publikuje v domácích i zahraničních médiích a přednáší na mnoha domácích i zahraničních pivovarnických a sladařských kongresech.

V září 2016 byl oceněn za svůj mimořádný přínos pivovarsko-sladařskému oboru a Český svaz pivovarů a sladoven ho uvedl do Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Zdroj: Tiskové sdělení