Desítka součástí české pivní kultury

Že je desítka třeba na večer s přáteli moc obyčejná? Zdání klame!

Nejen mezi pivovarskými se dodnes traduje, že uvařit kvalitní a chuťově vyváženou desítku, patří mezi to nejtěžší, na co lze v jejich řemesle narazit. Ve Staropramenu si proto své světlé výčepní hýčkají a na znamení tradice dnes nese jméno neodmyslitelně spjaté s místem, kde se nachází pivovar, tedy  „Smíchov”.

Proč je nejlepší volbou nejen pro horké letní dny?

Boduje především svou svěžestí, lehkostí a snadnou pitelností. Na rozdíl od pivních speciálů - jejichž obliba v posledních letech rovněž stoupá - dokáže spolehlivě osvěžit a zahnat žízeň. Díky nižšímu obsahu alkoholu a právě snazší pitelnosti se pak hodí i pro zahradní slavnosti nebo party.

9 z 10 mužů vypije týdně 5 půllitrů

A podobná situace zřejmě nikomu z nás nebude cizí. Průzkumy totiž ukazují, že u nás pivo pravidelně pije 91 % mužů a 56 % žen a průměrný Čech si každý týden dopřeje zhruba pět půllitrů piva (u mužů je to týdně přes osm půllitrů, u žen pak necelé tři). Podle odborníků je v pořádku, pokud zdravý muž vypije 2 piva denně.

Dobré jídlo zapíjíme pivem

Pivo se jako náš národní nápoj hodí k překvapivě široké škále pokrmů, a nemusí jít jen o těžkou českou kuchyni (kachnu či husu, svíčkovou na smetaně, vepřové maso nebo smažené ryby), ale také o lehké předkrmy (tatarský biftek či uzeniny). V létě pak rozhodně není od věci dát si pivo i přes den na zahrádce restaurace. Osvěží lépe než sladké limonády a má navíc nižší obsah alkoholu než třeba víno.

Existuje zkrátka spousta příležitostí a spousta důvodů, proč sáhnout po klasické české desítce, která tvoří základ tuzemské pivní kultury. Věděli jste ale, kde má taková desítka, kterou dnes známe, své kořeny? Právě v Praze na Smíchově, kde před 140 lety dokázal sládek Trnka vymyslet postup, jak vařit konstantně kvalitní pivo, a vytvořil tak vzor, podle kterého se světlá výčepní piva začala postupně vařit i jinde.

Česká pivní kultura

Co si budeme povídat, česká pivní kultura dostala v uplynulých desetiletích, především před sametovou revolucí, pořádně „na frak”. Zatímco dříve byly hospody středobodem národního obrození a múzou řady umělců, v dobách socialismu kvalitu piva ani prostředí ve výčepech nikdo moc neřešil. A tak zatímco spotřeba piva rostla, do hospod jsme chodili méně a méně. Tuzemský hospodský svět se ale začal obracet k lepšímu a je to pomalu poznat i na osazenstvu jejich stolů. Třeba i mladými páry. Zatímco do zaplivané „čtyřky” by se dámu chtělo pozvat asi málokomu, moderní restaurace se světlým interiérem a skvěle ošetřeným pivem nabízí úplně jiný komfort. A Češi ho využívají - podle průzkumů chodí na pivo ve dvou s partnerem či partnerkou vůbec nejčastěji ze všech Evropanů!

K obrození české pivní kultury a popularity hospod přispívají i samotné pivovary. Jsou často prvními či dokonce jedinými, kdo investuje do vývoje a údržby výčepních technologií. Stojí za tím jednoduchá úvaha - za branami pivovarů dělají sládci všechno pro to, aby uvařili to nejlepší pivo. Logicky se proto nechtějí vzdát kontroly nad jeho kvalitou ani ve chvíli, kdy brány pivovarů opustí a zamíří k výčepům. Díky investicím, vzdělávání výčepních a pravidelným kontrolám tak pivo zůstává v hospodách čerstvé a chutná nejlépe, jak to jen jde.

Zdroj: Tisková zpráva