Benešovský pivovar získal vzácné deputátní mince

Do pivovaru je přinesl Zdeněk Kovářík, který nedávno odešel do důchodu. Vzpomněl si na ně, protože pivovar letos slaví 120 let od svého založení arcivévodou Františkem Ferdinandem d´ Este. „Říkal jsem si, že by se to mohlo k tomuto výročí pivovaru hodit,“ usmívá se pan Kovářík, který tu pracoval přes třicet let.

Na rubu je napsáno „Státní pivovar Benešov“, a to znamená, že se používaly v období první republiky. Benešovský pivovar byl totiž roku 1921 zestátněn, až po okupaci v roce 1939 spadl pod přímou správu protektorátních orgánů s dosazeným německým dohledem.

„Z historie se toho tady mnohé nezachovalo. Máme velkou radost, že se k nám mince dostaly a děkujeme za to panu Kováříkovi. Jsou čtyři a nechali jsme je vyčistit. Přemýšlíme o tom, že bychom nechali vyrobit například repliky nebo nějaké upomínkové předměty,“ řekl Václav Vyvadil z obchodního oddělení pivovaru.

Mince měl Zdeněk Kovářík u sebe doma. Našel je před lety zapadlé v pivovaru. Tím je zachránil. „Asi před patnácti lety, když se opravovala laboratoř, tak se vyměňoval nábytek – skříně, stoly, a tam byly schované,“ vzpomíná Kovářík. Sám si na jejich používání nepamatuje, začal se tedy pídit po tom, jak to tehdy v benešovském pivovaru s žetony fungovalo.

„Zašel jsem k manželům Vávrovým, kteří také v pivovaru pracovali. Paní Vávrová tu byla vedoucí laboratoře a i její otec dělával v pivovaře. Ona si pamatuje, že s těmi penězi chodila tátovi pro deputát,“ doplňuje Kovářík s tím, že se pivo vydávalo ze dvou okének. „Rampa, po které se jde dnes do kanceláří a do šaten, ta vypadala trochu jinak, a tam se duputát dostával. Stáčel se do dvoulitrových lahví s patentem, anebo se uzavíraly korkovým špuntem,“ dozvěděl se.

Deputátní minci, neboli deputátku, podle sběratelů opravdu dostával zaměstnanec na přilepšenou od pivovaru a hodnotu určitě mají. Německy řečeno Haustrunk = domácí pivo. „Měla to většina pivovarů nejen ve formě mincí, ale i papírových stvrzenek. Je to pěkný kousek do pivovarské historie,“ poznamenal Miroslav Hrubeš, sběratel pivních suvenýrů.

Obecně tento zvyk byl v České republice zrušen až roku 1952 „dělnickou“ vládou jako přežitek. Podle některých informací při nedostatku drobných na konci první světové války či těsně po ní mohly plnit tyto žetony v omezené míře i funkci oběživa.

Podle serveru „pokladypodnami“ byl nárok na známky i zahrnutý v kolektivních smlouvách zaměstnanců, kde se udávala i spotřeba v litrech na osobu. Například úřednice měly nárok na jeden litr denně, úředníci a dělníci pak až na tři litry denně. Na pivních známkách je vyražený název pivovaru a označení v litrech a jsou vzácnější, lze narazit i na rarity, což jsou především známky z malých pivovarů.

Zdroj: Tisková zpráva